Myslet pozitivně. Co to pro mě znamená?

Síla pozitivního myšlení nám do života může pomoci vnést štěstí a spokojenost. Jak lze pozitivního myšlení dosáhnout a udržet si ho? Je vůbec možné přetransformovat negace v pozitivní uvažování? A potřebujeme skutečně myslet vždy pozitivně?


Před několika lety jsem díky kamarádce objevila knihy Miluj svůj život a Jak si správně přát. Oba tituly vysvětlují, jak do svého života pomocí pozitivního způsobu myšlení přitáhnout štěstí, zdraví i lásku.



Když jsem se začínala zajímat o toto téma, netušila jsem, jak změní můj náhled na život. Do té doby jsem téměř všechny neúspěchy vnímala katastroficky. Jakmile jsem ale přečetla několik podobných knih, moje myšlení se pomalu upravovalo. Už jsem nezoufala nad každým nezdarem, ale viděla jsem ho naopak jako příležitost k něčemu dobrému – k růstu, zlepšování sebe sama, nové šanci. Mluvím kupříkladu o rozchodech s partnery, vyhazovu z práce a podobných nepříjemnostech.


Pokud se budete zajímat o téma pozitivního myšlení, zřejmě narazíte na pojem afirmace, neboli věty, které si často opakujeme, až se stanou naší skutečností. Můžeme tak přemýšlet v negativních afirmacích, jako například jsem tlustá, nejsem dobrá partnerka, jsem špatný milenec apod. Anebo tyto věty přetransformovat do pozitivna jako jsem hubená, jsem dobrá partnerka, jsem dobrý milenec. Je rozdíl, zda vidíme sklenici napůl plnou, nebo napůl prázdnou.

Osobně se domnívám, že samotné opakování afirmací k dosažení snů a cílů nestačí. Jaké další ingredience potřebujeme přimíchat do receptu na štěstí a spokojenost? Potřebujeme být všímaví, otevření a vděční. Ukážu vám to na dvou osobních příbězích.


Procházela jsem Václavským náměstím s cílem koupit si novou sportovní bundu. Poohlížela jsem se po kolemjdoucích a viděla pár lidí ve fialové barvě, kterou mám ráda. Rozhodla jsem se, že bunda bude fialová s bílými prvky od Nike. Cena tisíc korun. A objevím ji v Palladiu v obchodě se sportovním zbožím. Cestou ulicí Na Příkopě jsem sice zavítala do pár obchodů, vysněnou bundu jsem však nenašla. Až v Palladiu jsem ji našla. Byla naprosto ideální a přesně podle mých představ. Jediné, co nesedělo, byla cena, která byla vyšší. I přesto jsem bundu zakoupila. Byla jsem všímavá a otevřená při pátrání a vděčná při nákupu, že jsem sehnala, co jsem potřebovala.


Druhý příběh je z mého Erasmu v Německu. Bylo ráno a měla jsem před sebou poslední den před odjezdem do Čech. Den, který strávím s nejbližším kamarádem Fouadem. Ještě než jsem vstala, přemítala jsem, jak by měl tento významný den proběhnout. Dáme si spolu zmrzlinu v oblíbené cukrárně, půjdeme na vyhlídku nad městem, budeme tančit u břehu Rýna…


Realita vypadala takto: poté, co jsme se po zmrzlině vydali na onu vyhlídku, ke mně Fouad nečekaně přistoupil se žádostí, že chce se mnou tančit. V mobilu jsem vybrala naši oblíbenou písničku a už to jelo :) Nestalo se to sice u břehu Rýna, ale moje představa se téměř do puntíku stala skutečností. Tehdy jsem opravdu na sto procent důvěřovala síle pozitivního myšlení.



S průběhem dalších let jsem pochopila, že není možné myslet vždy pozitivně. Není to ani v našich silách. Naše myšlenky totiž připlouvají a zase odplouvají jako voda v řece. Bojovat neustále proti negativním myšlenkám by bylo jako plavat proti proudu, což by nás stálo spoustu sil. Když se ale naučíme přijímat to, co nás v životě potká a brát si ponaučení z chyb neboli plavat po proudu, vnitřně nás to uklidní a posune dál.

52 views

© 2020 by Lucie Kučerová. Created with Wix.com

  • Instagram
  • Facebook
ZANECHTE MI ZPRÁVU

KONTAKT

luc.kucerova@gmail.com

Prague, Czechia

  • Facebook
  • Instagram