Řídí emoce nás, nebo my je?

Způsobují nám radost, smutek, hněv, strach či nervozitu. Prožíváme je každý den, formují naše rozhodnutí i se díky nim dokážeme vžít do kůže ostatních a budovat tak mezilidské vztahy. Emoce jsou našimi rádci i hnacím motorem, přestože nám někdy zároveň dokážou znepříjemnit život. Jak na ně vyzrát, aby neovlivňovaly ony nás, ale my je?

Znáte ten pocit, kdy ráno vstanete z postele, podíváte se z okna a zjistíte, že prší, vítr ohýbá větvemi stromů a vše působí pochmurně a nevlídně a vy najednou máte chuť zalézt zpět do teplých a voňavých peřin? Venku vám při venčení vašeho čtyřnohého miláčka kapky vody rozmazávají pečlivě nalíčený make-up a vy netrpělivě taháte za vodítko, zatímco váš chlupáč zvědavě očuchává každou loužičku. Jste nervózní, jelikož vás čeká důležitý pracovní pohovor a vy se zrovna cítíte pod psa, a ne namotivovaně a sebevědomě, abyste získala svou práci snů. Na pohovor doslova přiběhnete deset minut po smluveném čase. Zatracený déšť a ranní dopravní špička! Celá upocená se posadíte naproti potenciálnímu nadřízenému a ze stresu ze sebe nejste schopna dostat nic jiného než zmatené a bezobsažné koktání. Pracovní nabídku po svém nepřesvědčivém výkonu nezískáte. Zmítá vámi zklamání, smutek a rozhořčení. Právě jste se stala „obětí“ svých negativních emocí.


Přijímejte, ale nepotlačujte


Emoce můžeme přijmout a posunout se díky nim dopředu. Vysílají nám totiž užitečné informace o nás samotných. Představte si, že máte vystoupit s veřejnou prezentací před stovkou neznámých lidí. Pro některé z nás naprosto děsivá představa, která vyvolává strach ze selhání či ztrapnění. Když se ale rozhodnete tento svůj pocit přijmout a pracovat na něm, může se z vás v budoucnu stát sebevědomý řečník. Stačí, když si před výstupem promítnete před očima obraz přítomných diváků v přestrojení za bláznivé klauny a nepříjemný pocit napětí z vás rázem spadne.


Emoce nepotlačujte, radí psychologové. Potlačované pocity mimo jiné vyvolávají stres, snižují funkci imunitního systému a mohou vést ke zdravotním problémům. Například smutek z rozchodu se nesnažte přehlušit, vytěsnit, přepít či okamžitě nahradit novým vztahem. Nebojte se dát najevo své raněné city. Vyplakejte se kamarádce na rameni, společně nebo v soukromí si zanadávejte nebo se ze svých pocitů vypište. Bolest ze ztráty je přirozená a normální. Myslete na to, že každá negativní zkušenost vás posílí (což zjistíte vždy až s odstupem času). Když naopak budete smutek nebo hněv dusit v sobě, tento negativní zárodek ve vás bude postupně bujet, až vám jednou přeroste přes hlavu a vybijete si emoce na sobě nebo nejbližším okolí.


Máme možnost volby


Řídíme tedy naše emoce, nebo ony nás? Není pochyb o tom, že sehrávají zásadní roli v našem životě. Každá z nás někdy zažila pocit, že ji ovládá neznámá vnitřní síla. Například že vzteky vidí rudě, celý svět jí připadá šedivě smutný nebo že nadšením pohlíží na vše skrze růžové brýle. Zažíváme momenty, ve kterých nejsme schopny zcela kontrolovat, co si myslíme, co říkáme a co děláme. V takových případech skutečně emoce řídí nás. Jako lidské bytosti ale disponujeme vědomím a rozumem a nenecháme se ovládat pouhými instinkty. Proto máme vždy před sebou volbu. Nemůžeme si sice zvolit, jak se budeme uvnitř cítit, ale můžeme rozhodnout, jak se následně zachováme. A proto ve výsledku neřídí ani emoce nás, ani my je.

© 2020 by Lucie Kučerová. Created with Wix.com

  • Instagram
  • Facebook
ZANECHTE MI ZPRÁVU

KONTAKT

luc.kucerova@gmail.com

Prague, Czechia

  • Facebook
  • Instagram